Perfektní úsměv, sladěný outfit, příjemný hlas. Osobnost Reye Korantenga patří k televizní obrazovce stejně jako perfektně padnoucí oblek k němu samému. Populární moderátor a nová tvář GALARDu se v životě neobejde bez nadsázky, létání a rodiny.


Před kamerou hlavních zpráv vždy vystupujete v obleku. Cítíte se v něm svůj?

Jistě, je to můj každodenní styl, můj pracovní oděv. Obleky nosím už od svých 19 let.

 

Jako hlavní tvář televizních novin působíte skoro 20 let. Dokáže vás při vysílání ještě něco zaskočit?

Vždycky vás může něco zaskočit. Osobně mám pocit, že když si člověk začne myslet, že už ho nic nepřekvapí, je na nejlepší cestě k nějakému zvratu. 

Rey_blog5.jpg#asset:6743:contentImage

Košili a sako Koranteng neodkládá ani ve volném čase. Sám říká, že jsou pro něho jako druhá kůže. Foto: Marek Sybal Photography

Vaši práci diváci několikrát ocenili v anketách popularity. Řídíte se v profesním životě podle nějakého motta či rady, které vám pomáhá k úspěchu?

V podstatě jsem si oblíbil jen jedno, které zní takto. „Neberte život tak vážně, stejně z něj nevyvázneme živí.“ Je v tom velká nadsázka a já mám nadsázku v životě moc rád.

„Předsudky máme všichni“

Při focení pro GALARD jste prošel známá pražská místa. Kdybyste měl přidat ještě jedno – vaše nejoblíbenější – které by to bylo?

Pražský hrad. To je místo, kde se cítím absolutně povznesený. Tamější atmosféra je naprosto mimořádná.

 

Fotil jste se s černou taškou, která symbolizuje břímě, jež si s sebou v České republice nosí každý člověk s jinou barvou pleti. Jak velká podle vás taková taška je?

To je otázka, o které bychom mohli mluvit celý den a noc a stejně bychom se nedobrali jednoznačnému závěru. Obecně můžu říct, že si rozhodně nemůžu stěžovat. Mám práci, která mě baví, spokojenou rodinu, přátele a denně potkávám na ulici lidi, kteří se na mě usmívají, povídají si se mnou a jsou velice milí a přátelští.

I mí přátelé, kteří jsou jiné rasy a pracovali tady nějaký čas, říkají, že se tady k nim lidé chovali slušně. I když uznávám, že česká společnost je velice nedůvěřivá. Ale to nepovažuji za takový problém, doba je složitá a ostražitost je na místě.

 

Vnímáte v tomto ohledu v české společnosti nějaký posun oproti dřívějšku?

Záleží, kde začnete. Pokud v komunismu, tak je česká společnost o 200 % jinde. Lidé cestují, mají zkušenosti s jinými světy a více vědí, co chtějí a co ne. Jako společnost jsme daleko otevřenější. Velká spousta lidí má kolegy, přátele či známé mezi cizinci.

Pokud se ale omezíte na dění posledních dvou let, tak pak jsme jako společnost o něco více nedůvěřiví.  

 

Váš otec je Afričan, matka Češka, vyrostl jste v České republice – jak se identifikujete se svými kořeny?

Já sám sebe považuji za Čecha. Necítím v sobě nějakou dvojakost.  

Rey_blog4.jpg#asset:6742:contentImage

Černá taška je symbolem pomyslného břímě, které si v České republice nese každý člověk tmavé pleti. Koncept vychází z termínu cultural baggage (kulturní zátěž, břímě, ale i zavazadlo) amerického historika Darretta B. Rutmana. Foto: Marek Sybal Photography

„Sako z vás gentlemana neudělá“

Jaký styl oblékání je vám nejbližší ve volném čase?

Záleží na tom, jak ten volný čas trávím. Obecně můžu říct, že věci rád střídám. Nejbližší je mi ale smart casual – odlehčený styl, ale přitom pořád elegantní. Sako a košili opravdu nosím často i volném čase. Ale nebráním se ani vysloveně sportovnímu outfitu.


Co pro vás móda a styl znamená?

Říkáme tím, kdo jsme a jak sami sebe vidíme. Prozrazujeme, jestli si potrpíme na kvalitu, detail, barvy, zda jsme výstřední, nebo naopak usedlí. Oblečením o sobě říkáme mnohem víc, než si dokážeme přiznat.

 

Jak spolu souvisí móda a gentlemanství?

Vlastně už jsem na to odpověděl. Jen je potřeba mít na paměti pořadí. Jste-li gentleman, pak jistě preferujete určitý styl oblékání. Ale vychází to z podstaty osobnosti. Žádné sako z vás gentlemana neudělá, pokud jím skutečně nejste. 

 

„V saku a košili neuděláte ostudy na party, ani když jdete s dětmi na hřiště“

Co podle vás muži v oblékání nejvíce podceňují?

Detaily.

 

Jaké bylo vaše největší módní faux pas? 

Jednou jsem si zapomněl vzít na moderování jedné společenské akce lakýrky. I když jsem měl černé boty, nebylo to ono. Nakonec jsem z toho udělal vtip a lidé se pobavili na můj účet. Takže pohoda. 

Rey_blog3.jpg#asset:6741:contentImage

Na focení Rey oblékl vlněný oblek na míru šitý metodou full canvas, košili na míru ze 100% bavlny, kravatu a kapesníček a kožené rámové polobotky. Brýle zapůjčilo Žilka Optik Studio. Foto: Marek Sybal Photography


Jaký je váš nejoblíbenější outfit, ve kterém se cítíte skvěle za každé situace?

Košile, sako. Tím se podle mě nedá nic zkazit. Můžete jít na party i s dětmi na hřiště a pořád to bude v pohodě.

 

A kdybyste si měl vybrat jen jeden kus oblečení?

Košile. Je nejblíže tělu. :-) Pokud nesedí, cítím se nesvůj.

„Mám pocit, že chceme po ženách úplně všechno“

Máte tři dcery. Necháte si od nich v oblékání poradit, nebo spoléháte na svůj instinkt?

Ony mi moc neradí. A já jim taky ne. Občas poprosím o radu manželku, ale spíše pokud jde o odstín kravaty nebo tak.

 

Jak se vám žije v ryze dámské domácnosti?

Skvěle. Cítím se jako král a ony jsou moje princezny. Když manželka není doma, tak se o mě dcery starají tak dobře, že se cítím jako v bavlnce.

 

Angažujete se v iniciativě ke Dni rovnosti odměňování. Proč vás zaujala právě tato akce?

K mému úžasu jsme se dozvěděl, že pracující ženy vydělávají v průměru o 22 % méně než muži. Překvapila mě ta disproporce. Mám pocit, že chceme po ženách úplně všechno. Aby byly krásné a okouzlující, aby byly skvělé partnerky, manželky, matky, zaměstnankyně. A když toho všeho dosáhnou, tak jim zaplatíme o téměř čtvrtinu méně, než bychom dali nějakému muži.

A navíc to má celou řadu dalších souvislostí. Například, když je žena doma na mateřské a stará se o děti, tedy budoucí daňové poplatníky, vydělá méně peněz, a kvůli tomu pak má i menší důchod. To je na hlavu postavené. Samozřejmě neříkám, že se dá všechno přepočítat na peníze. Ale to by bylo na dlouhé povídání. 

 

„V kokpitu zažívám maximální volnost“

Pomáháte také v charitě Dobrý anděl, která plní sny nemocným dětem. Jaký byl váš sen, když jste byl malý? 

Měl jsem jich spoustu. Například, že budu pilotem stíhačky. Nebo, že budu mít velkou autodráhu... Jenže říká se, že když sen proměníte ve skutečnost, tak ho zabijete.

Rey_blog1.jpg#asset:6740:contentImage

Koranteng se pravidelně umisťuje v televizních anketách popularity TýTý. Ve volném čase se věnuje letectví a rodině – má 3 dcery. Foto: Marek Sybal Photography


Sen o pilotování jste si tak trochu splnil. Čím si vás získalo létání, kterému se věnujete?

Pocitem volnosti. Můžete se pohybovat volně vzduchem jako orel. Všechno těžké necháváte hluboko pod sebou a stoupáte vzhůru do samoty. Je to naprosto osvobozující zážitek.


A jaký sen máte nyní?

Nějaké sny samozřejmě mám, ale moc to nepřeháním. Já žiju skutečný život a sny si nechávám do spánku.